Život v masce

31. 07. 2009 | † 16. 10. 2009 | kód autora: i9D

Bylo ráno jako každé jiné. Slunce svítilo, skrz záclony šustil lehoučký větřík a pokojem se vznášel lehoučký odér prodýchaného vzduchu. Později přišlo dopoledne, poledne a koneckonců i odpoledne. A potom už jsme jeli domů, smutní a melancholičtí, přesto téměř v dobrém rozpoložení.

Po zdlouhavé cestě, při  které jsme si i mírně poplakali a také se trochu násmali jsme dorazili do Ostravy. A to co nás čekalo doma by mě v tu chvíli nemohlo překvapit více, jindy zase méně. Když je vám dobře, zapomínáte totiž na to, že musí přijít něco, co vám ten chvilkový úsměv z tváře zase hned vezme. Nečekejte žádný vykradený či vyhořelý byt, naprostou katastrofu nebo třeba vraždu. Stačí ale jedna věc a všechno se najednou ubírá opáčným směrem a narůstá na síle, jako vždy.

Mé matce například stačila trochu poškrábaná vana, nutno dodat, opravdu drahá vana, a už se z normálního dne stal den zkažený a velice nepříjemný. Téměř jsme si jistá, že za tím stojí můj bratr, ačkoliv on zapírá. Ale ruku do ohně bych na to nedala. A tak vznikla potička, následovalo nepříjemné ticho při cestě do teska a zpátky, doplněné chvilkovými záchvaty vzteku a podrážděnosti, které však byly udušeny samy v sobě. A ted, když je už večer, mamka se pomalu vydýchává v kuchyni a já zde, u počítače vše vypadá najednou nevýrazné a docela jednoduché, tedy na první pohled. Když se ale tomu celému podívám pod povrch, všechno doutná a pálí, hoří a praská. 

Jak málo lze vidět z tváře nebo gest, kolik pocitů se v takové kostěné nádobě skrývá. Připomíná mi to masky, železné masky. Prosvítne skrz ně pouze 20 % pocitů a ten zbytek lze vyjádřit pouze slovy, chováním nebo pouhým máchnutím ruky. Ale taky nemusí být vyjádřeno, a tak se stane, že do srdce nebo duše dalšího člověka vlastně ani pořádně uvidět nemůžeme, nikdy nebudeme moci poznat všechno, co cítí. Každý je alespon částečně na mnoho věcí sám a pere se jenom sám za sebe, častokrát i sám se sebou. Myslím si, že vždycky musité bojovat sami za sebe, ať už s podporou přátel nebo rodiny, ten hlavní činitel jste pokaždé jenom vy.

Zobrazit další články tohoto autora

Související články