Přišel další příjemný večer, jsem po teplé koupeli a malinovém čají, v županu a spokojená jako prase v žitě. Poté si jdu lehnout, jako vždy. A jak pomalu proplouvá noc skrz závoj lehoučkých mraků, nastává brzké ráno, pro někoho spíše ještě půlnoc. A pak se probudím, s tím rozdílem, že jediné na co dokáži myslet, jsou  mokré slzy na tváři. 

Ačkoliv se mi to často nestává, tento sen prostě nelze tak snadno úplně zapomenout. Vše co vím, je spíše o mých vlastních pocitech v něm. Byla jsem vystrašená, sama a zaroveň zde bylo zhruba pět lidí. Pár z nich jsem znala, pár jsem viděla prvně. Byla jsem doma, později už si jen vzpomínám, jak hystericky lítám po době, křícím na všechny lidi, co potkám, že mi nikdo nerozumí. Myslí si, že jsem blázen. Jsem v domě uzamčena, nepustí mě ven, dusí mě a trápí. Pořád se na mě dívají skrz prsty a je zde také šedovlasý muž střední vyšky, ve tváří tvrdý výraz a nejspíše bude něco jako psycholog. Jsem zoufalá, ale on na to nereaguje, jenom na mě mluví, klidně a ptá se. Jen já vím, že ostatním o mě lže a oni mu věří, i to v tom snu strašně bolí, že mu všichni věří. A pak přichází závěr. Z nenadáni se ocitím v našem a obýváku, zní to poněkud směšně ale mám v ruce hrst šípu, které jsem pochytala, aby mě nazasáhli. Křečovitě svírám kliku dveří, ale ty se nemůžou plně zavřít, mají trošku porouchané těsnění. A těmi úzkými dírkami na mě útoči ruce. Drží šípy, nože i ostré holítka. A já se bojím, strašně se bojím. A pak to končí, probouzím se.

Hned, jak sebou prudce trhnu, už to nevydržím a malé kapičky se mi vylévají z očí. Poté tichá psychická bolest, podnět necitím ani neznám. A pak, s čertvou pamětí si uvědomím, že v tom snu jsem měla skočit. Rychle odběhnout od dvěří, vtrhnout na balkon a adios. Jenže mě to napadá pozdě. Po pár minutách slzy i sen poněkdu mizí, jedno však přetrvává, ten podivní smutek bez viditelné příčiny. a ten i trvá. ještě jsem se po ránu trochu třásla, ale už to přechází.

Moc tomu snu nerozumím, proto, prosím až se zde zastavíte, připiště mi prosím svůj názor, co by to mohlo znamenat. Díky

Sue